" CO JE JUNIOR HANDLING "

Již v období kolem roku 1930, když byly výstavy psů v USA společenskými událostmi, jichž se zúčastnily celé rodiny, byla poskytnuta možnost mládeži, aby prezentovala psy a zúčastnila se soutěže mladých vystavovatelů. Tato soutěž se již tehdy nazývala JUNIOR HANDLING.
Co to vlastně znamená? Přestože je čeština velice bohatý jazyk, přesný výraz v překladu neexistuje. Jedná se o mladého jedince, který se zabývá předváděním psů na výstavách, a postupem doby se z čistého umění předvádění psů stala regulérní soutěž. Pro Junior Handling byla stanovena určitá pravidla. Soutěží se ve dvou věkových kategoriích: 9 – 12 let a 13 – 17 let. Základním požadavkem pro Junior Handling je soulad mezi psem a jeho mladým vystavovatelem a správné předvedení. Naopak v této soutěži vůbec nezáleží na kvalitách psa (nehodnotí se zde pes, ale umění vystavovatele). Soutěž probíhá v dopoledních předkolech, kde je „umění“ vystavovatelů bodováno (maximální počet získaných bodů je 60). Několik nejlepších vystavovatelů postupuje do semifinále, kde svého psa opět podle pokynů rozhodčího předvedou. Ti kteří předvádějí nejlépe a jejichž harmonie mezi vystavovatelem a psem je nejvíce výrazná, postupují do odpoledního finále (vždy z každé věkové kategorie 3 vystavovatelé), kde rozhodčí po dalším předvedení psa stanoví konečné pořadí. Tzv. třešničkou na dortu potom je celoroční vyhodnocení soutěže, do kterého se započítávají úspěchy ze všech národních a mezinárodních výstav v ČR.



PRŮBĚH SOUTĚŽE

Chlapci a děvčata soutěží dohromady. Soutěžící se musí včas a správně přihlásit. Soutěžící by měl znát nejen svého psa, se kterým soutěží, ale vědět něco i o plemeni, ke kterému přísluší a jeho zařazení do FCI skupiny. Rovněž by měl znát zásadní věci z výstavního řádu - především druhy tříd, zadávané známky a tituly, samozžejmě podle typu výstav. Pes by měl být pěkně upraven a stejnou samozřejmostí by mělo být vhodné oblečení mladého vystavovatele - kostýmek je určitě lepší než děravé džíny a nízké boty jsou jiště vhodnější než podpatek... Barva oblečení by měla kontrastovat s barvou psa, aby pes mohl dobře vyniknout (předvádíme přeci psa, ne sebe!).
Do kruhu by se mělo nastupovat s úsměvem a radostným pejskem, tak nezapomeňte vhodné pamlsky pro něho! Nejdříve se předvádí psi ve skupině - v pohybu i v postoji (součástí je většinou i ukázka chrupu psa) a následuje předvedení ve figurách. Hlavní zásadou při předvádění psa (jak ve skupině tak při samostatném předvedení) je, že v každé situaci musí být pes mezi vystavovatelem a rozhodčím - nikdy svým tělem nesmíte zakrývat rozhodčímu výhled na psa.



Jednotlivé figury (všechny figury je třeba začínat a končit výstavním postojem):

" TAM A ZPĚT "

Tento cvik umožňuje rozhodčímu posoudit pohyb psa zepředu a zezadu. Při jeho provedení je třeba mimořádně dbát na to, aby se pes pohyboval přesně od rozhodčího, a aniž by se zastavil, aby se po obrátce pohyboval po stejné čáře opět k rozhodčímu - aniž by rozhodčí musel měnit své místo. Mají-li se rozhodčímu současně předvést dva psi, musejí oba vystavovatelé dbát na to, aby oba psi běželi vedle sebe v zorném poli rozhodčího a aby ve směru od rozhodčího i k němu vystartovali současně. V takovém případě by rozhodčí neměl zastavení rychlejšího psa na obrátce (spojeno s čekáním na konkurenta) posuzovat negativně, protože i v tomto případě se musejí psi předvádět v pro ně nejvhodnějším tempu. Oba psi jdou v každém případě uprostřed a obrat se provádí změnou ruky - to proto, aby rozhodčí měl nerušený pohled na oba předváděné psi (aby mezi nimi „nepřekážel“ jeden nebo dokonce oba z vystavovatelů).



" TROJÚHELNÍK "

Při pohybu v trojúhelníku může rozhodčí najednou posoudit pohyb psa zezadu, ze strany a zepředu. Mladý vystavovatel musí zvolit tvar trojúhelníku tak, aby rozhodčí mohl bez námahy věnovat všem třem pohledům dostatečnou pozornost. To znamená, že by všechny strany trojúhelníku měly být přibližně stejně dlouhé a protilehlá strana trojúhelníku musí být kolmo k pohledu rozhodčího.



" T "

Figura "T" umožňuje důkladné posouzení pohybu psa zezadu, zepředu a z obou stran. Podobně jako u trojúhelníku musí mladý vystavovatel u této figury dbát mimořádně na to, aby žádný ze směrů jeho pohybu nebyl příliš krátký, a aby příčná linie jeho běhu ležela kolmo k pohledu rozhodčího. Zvláštní pozornost musí vystavovatel věnovat správnému provedení obou obrátek, aby rozhodčímu nikdy nezablokoval svým tělem pohled na psa.



" L "

Figura "L" umožňuje posouzení psa ze stejných pohledů, jako figura "T". Této figuře lze dávat přednost, je-li výstavní kruh mimořádně dlouhý a úzký. Figura "L" se provádí dvěma způsoby - doprava a doleva.



" KRUH "

Figuru kruhu používají rozhodčí většinou k tomu, aby posoudili pohyb jednotlivých psů a měli možnost srovnání jejich pohybu s ostatními psy. Rozhodčí obvykle stojí ve středu kruhu a kontroluje pohyb psů ze strany. Změní-li však rozhodčí své stanoviště a postaví se vně kruhu, zatímco vystavovatelé vedou psy v kruhu, musí mladý vystavovatel krátce před rozhodčím přejít na druhou stranu psa a krátce za rozhodčím opět na původní stranu, přičemž ani v tomto případě se nesmí nikdy dostat mezi rozhodčího a psa (tzn. blíží-li se vystavovatel se psem k rozhodčímu, vede vystavovatel psa zleva doprava před svým tělem; vzdaluje-li se od rozhodčího, přechází pes na levou stranu vystavovatele za jeho tělem).



" NETRADIČNÍ FIGURY "

V poslední době jsou podle zahraničních vzorů v ČR vyžadovány i některé netradiční figury, jako jsou "osmička", "E" a "F", a je věcí mladého vystavovatele, jak je bude umět v daném prostoru znázornit při dodržení hlavní zásady - nikdy nezastínit pohled rozhodčího na psa.