Bélos

Jmenuji se Bélos a jsem kompaktní pejsek s hrdým výrazem. Od narození jsem mezi svými sourozenci vynikal svojí barvou, kterou jsem zdědil po své mamince a babičce - moje srst je sobolí - sytě červená. A když se k mému vzácnému a líbivému zbarvení přidal ještě velmi pěkně se vyvíjející exteriér i správná „tibeťácká“ povaha, nemohla se panička rozhodnout jinak, než že zůstanu doma .

Také jsem se brzy začal rozkoukávat na výstavách. Byl jsem ale hrozný janek - "nevycválaný" mlaďas a navíc děsně ukecaný. Ukecanost mi zůstala (no ale řekněte sami, k čemu by byly všechny ty výstavy, kdybych tam všem pořádně nahlas nedal vědět, že už jsem TU!...), ale po prvním roce na těch přehlídkách psí krásy už aspoň vím, jak se chovat v kruhu - a jsem za to odměněn spoustou titulů (a samozřejmě vždy i nějakou tou mňamkou). No a protože se moc líbím i mé paničce, tak mi doma nechala i mojí dceru Kassiopeu, která jde v mých výstavních šlépějích (teda s výjimkou té mé ukecanosti - no holka, nemá asi dostatek drzosti!). A aby toho nebylo málo, tak i další moje holka zůstala v rodině - rozpustilá (a výstavně neméně úspěšná) Ximicca, kterou si vybrala jako svého prvního tibíska naše Šárka.