Od letošního roku povolila ČMKU pro každý chovatelský klub pořádání hned dvou klubových výstav v jednom roce. Jedna Klubová výstava tak zůstává „hlavní“ a zadávají se na ni nejen tituly CAC a CAJC, ale také Klubový vítěz a Klubový vítěz mladých – tuto výstavu měli tibeťáčci letos v květnu v Praze. Druhá Klubová výstava je však také významná, rovněž se zadáním titulů CAC a CAJC, pouze bez zadávání Klubových vítězů. Tato „druhá“ klubovka se konala 8. července v Soběslavi a byla sočástí výstavy psů všech tibetských plemen – Memoriálu Evy Maternové (paní Maternová byla zakladatelkou chovu Lhasa Apso v ČR, významná chovatelka, poradkyně chovu a organizátorka výstav pro tibetská plemena). Na výstavu tedy dorazili tibetské dogy, tibetští teriéři, tibetští španělé, shih-tzu a lhasa apso. Tibeťáčků na výstavu přijelo 19 (ze 22 přihlášených) a posoudila je Ing. Alena Košťálová. My jsme tentokrát nechali ostřílené výstaváky doma – Laminka si plní mateřské povinnosti, Nefinka je (snad) březí a Norbu s Argem opravdu nemusí být všude . A tak s námi vyrazily tři holky: mladá Urania, výstavy „nemilující“ Sagaritis a veteránka Aimee. Tibeťáčci nastoupili do kruhu jako první plemeno. V dorostu se představil Angel od Elišky (syn Rangpa a Élektry PM) a získal ocenění Velmi nadějný 1. Mladí psíci se sešli rovnou 4 – a všichni „naši příbuzní“: bráškové Vulcanus a Vesper Perla mahagon a také bráškové Albert a Alexandr ze Soví zahrady (synové Norbíka a Glaukippé PM) – a všichni získali známku „výborný“. Zvítězit může samozřejmě pouze jeden, tentokrát to byl Vesper PM. O co více bylo mladých psů, o to méně bylo těch dospělých... V mezitřídě byl, jako většinou, sám Cartoon Color of Lollipop, který získal CAC a bez „boje“ se stal i nejlepším dospělým psem. Ve třídě otevřené se sešli 2 psi z Moravy - ani jednomu však paní rozhodčí titul nezadala. A třída vítězů nebyla obsazená vůbec. Fenky na výstavu přišly zastoupeny hojněji. Nejmladší, dorostenka Athina Duhový kamínek (dcera Métis Perla mahagon) ve své třídě získala známku Velmi nadějná 1 a v závěrečných soutěžích (v konkurenci dorostenců i všech ostatních plemen) se stala i Nejkrásnějším dorostencem výstavy. Do třídy mladých jedna přihlášená fenka nedorazila, takže zde byly jen 2 zástupkyně, a naše Úňa (Urania) si vybojovala první místo i titul CAJC. V mezitřídě změřily síly Betula Modrá písnička a naše Sagi (Sagaritis). Sagi se velice líbila v pohybu, ale při statickém posuzování zlobila a vůbec se jí nechtělo stát..., s oceněním V2 + r.CAC jsme opravdu spokojeni. Ve třídě otevřené nastoupily 4 fenky a vítězství si odnesla krásná Jannock´s Vasuki, která si později vybojovala i titul BOB. Do třídy veteránů nastoupily poprvé v historii českých výstav 2 veteránky. Prvenství získala ICh. O´Reillinka Modrá písnička a zn. Výborná 2 naše Aimee, které se po betoně moc chodit nechtělo – koberec je prý lepší . Na závěr ještě Vendulka (Jannock´s Vasuki) statečně zabojovala v soutěži o nejlepší fenu výstavy a získala krásné druhé místo! Bohužel, žádný tibeťáček se neúčastnil soutěží o nejlepší pár psů a nejlepší chovatelskou skupinu. Podle propozic (pořádající organizecí byl Tibetan Terrier Club ČR) tyto soutěže neměly být pořádány a nebyla možnost se na ně přihlásit. Pořadatel dodatečně změnil názor, soutěže uskutečnil, upozornil na ně i v katalogu (včetně možnosti přihlášení se během dopoledne přímo na výstavě), ale jelikož s tím nikdo nepočítal, neměl ani přihlášeny na výstavu takové tibbísky, kteří by pěkný pár nebo skupinu (jde tu především o stejný typ a také co nejjednotnější barvu skupiny či páru) tvořili... Po úspěšném výstavní výletě jsme se vydali domů, na cestu nám svítilo slunce i zapršelo, což doprovázela krásná duha. Výstava byla vydařená a určitě se příští rok vrátíme !

Poslední květnovou neděli jsme se vypravili na mezinárodní výstavu do Polského Lešna. Po problémech s přihláškami (na písemnou i e-mailovou žádost o zaslání přihlášky pořadatel vůbec nereagoval, takže jsem psy hlásila zcela „naslepo“ – bez originálních propozic, bez informací o výši výstavního poplatku a hlavně bez předběžné delegace rozhodčích) jsme jen pár dní před výstavou zjistili, že naši tibeťáčci – Norbu a Nefertiti – jsou na výstavu opravdu přijati. Propozice výstavy se na internetu objevily až 3 týdny před výstavou (2 dny před uzávěrkou přihlášek!!!), ale pro nás s potěšující zprávou – tibetské španěly má posuzovat paní rozhodčí ze Švýcarska, madam Lisbeth Mach. Ve Švýcarsku mají krásné tibeťáčky, a tak se dalo předpokládat, že paní rozhodčí bude možná přísnější, ale určitě profesionálně. Po deštivé cestě nás přivítalo krásně suché Lešno, počasí se však během dne stačilo opravdu „pěkně“ vyřádit, což bylo o to „zajímavější“, že výstava se CELÁ konala na venkovní – nezastřešené ploše. Ještě před zahájením výstavy začalo pršet, foukal silný vítr a mraky doslova letěly po obloze. Jako mávnutí proutkem vystřídalo déšť zářící sluníčko, aby za krátkou dobu bylo vystřídáno deštěm ještě silnějším a větrem prakticky nepopsatelným. Většina vystavovatelů doslova „visela“ na stanech, aby jim je vítr neodnesl a nerozlámal (a ne všem se podařilo svůj přístřešek uchránit). Je až s podivem, že při takových změnách počasí na nás v kruhu vyšla chvilka bez deště . Paní rozhodčí posuzovala opravdu profesionálně, a podle katalogu ten den měla posoudit 93 psů a fen!!! – a většina pejsků přijela. Tibeťáčci šli na řadu opět poslední, ale díky tomu jsme měli možnost poznat, jak paní rozhodčí posuzuje a na co klade důraz. Její posuzování se mi velice líbilo – i při tak velkém počtu psů každému věnovala velkou pozornost, kladla důraz na celkový typ a správnost stavby těla, a také na pohyb. Bylo zadáno i několik velmi dobrých a tituly byly přidělovány jen opravdu typickým jedincům, a vítězové ve všech v našem kruhu předváděných plemenech byli opravdu krásní. Tibeťáčci byli přihlášeni pouze 4 – Norbu, Nefertiti a 2 polské feny. Obě polské feny byly oceněny známkou „velmi dobrá“. Norbu i Nefertiti získali krásné posudky se známkou „výborný“ a tituly CWC a CACIB, Nejlepší pes plemene a Nejlepší fena plemene, a Nefertiti i titul BOB – vítěz plemene. Krásného ohodnocení našich tibeťáčků si velice vážíme a radost je o to větší, že oba získáním tohoto CACIB splnili podmínky pro přiznání titulů Interchampiona krásy FCI.

Klubová výstava tibetských španělů – nejprestižnější a snad by se dalo napsat i nejvýznamnější klubová akce roku. Na letošní Klubovou výstavu jsem se opravdu těšila. Jednak měla přijet posuzovat paní rozhodčí – specialistka pro tibetská plemena (paní Kerstin Handrich je klubová rozhodčí německého KTR klubu – Klub für Tibetische Hunderassen, a uznávaná chovatelka tibetského plemene Lhasa Apso), a jednak jsem po dlouhé době neměla na Klubové výstavě téměř žádné „klubové povinnosti“. Plán trošinku zkomplikovala pouze naše Dikynka (Eurydiké), která se rozhodla, že termín klubové výstavy je ideální pro příchod nových štěňátek na svět. Naše výstavní výprava tedy zůstala neúplná, protože s Dikynkou samozřejmě někdo doma zůstat musel. Ale již k samotné výstavě. Bylo krásně, slunečný den, příjemní lidé a velice přívětivé a k pejskům ohleduplné chování paní rozhodčí, jejíž profesionalitu musel vidět každý na první pohled. Všichni tibeťáčci (kterých mimochodem bylo na výstavu přihlášeno 39!!! a do kruhu jich nakonec nastoupilo úctyhodných 36) byli opravdu důkladně prohlédnuti a prosaháni (paní rozhodčí precizním prohmatáním kontrolovala každičký kousek stavby těla) a předvedeni jak na stole, tak v pohybu. Paní rozhodčí se striktně držela standardu a důraz kladla jak na stavbu těla, tak na zmíněný pohyb; byly zadávány známky „výborné“, ale také „velmi dobré“, a byla i třída bez zadání titulu. A jak už to tak bývá, byli vystavovatelé spokojení, méně spokojení i ti nejspokojenější… A jak dopadla naše výprava (a samozřejmě i ostatní tibeťáčci)? Výstavu zahajoval Angel od Elišky (syn našeho Rangpa a Élektry Perla mahagon) ve třídě štěňat, kde získal ocenění „Nejlepší štěně-pejsek“. Následovala třída dorostu, kde již zkušený Vulcanus Perla mahagon získal ocenění „Nejlepší dorost-pes“. Ve třídě mladých bylo hned 5 pejsků, ale na první pohled jen jeden opravdu pěkně předvedený – Darwing Bohemia Maestro si právem odnesl CAJC i titul Klubový vítěz mladých. V mezitřídě zvítězil pejsek s velice krásným typem a výrazem hlavy Bartoloměj Honzíkova cesta, a po chvilce ve třídě otevřené jeho starší bráška (příbuznost se opravdu zapřít nedala) Artuš Honzíkova cesta. Druhé místo v této třídě obsadil Kerberos Perla mahagon (byla to jeho teprve 4. výstava). Ve třídě vítězů byl přihlášen pouze 1 pes – Achtaj Bohemia Maestro. A aby všem dokázal, že bojovat umí, zvítězil v dalším klání i nad sourozenci Bertolomějem a Artušem a získal titul Klubový vítěz 2006. Ve třídě veteránů nastoupil náš Argo opět sám a odnesl si titul Nejlepšího veterána. „Soutěž krásy“ mezi zástupkyněmi jemnějšího pohlaví otevřela mladičká Athina Duhový kamínek (dcera Métis Perla mahagon) a získala ocenění „Nejlepší štěně-fenka“. Dorostenky nastoupily hned 4 a ve třídě zvítězila (s oceněním „Nejlepší dorost-fena“) Caly Zlatý Klondike. Ve třídě mladých nastoupila i naše Urania. Chovala se skvěle, ale na vítězství to nestačilo – získala ocenění „Výborná 3“ za již nám známými „sokyněmi“ Betulou Modrá písnička (CAJC a Klubová vítězka mladých) a z Norska dovezenou úžasnou fenkou Yotisha´s Surprice (na výstavě V2, jindy již několikrát BOB). V mezitřídě se nekonalo žádné překvapení – zvítězila nám opravdu dobře známá (a mnou osobně velmi obdivovaná) Jannock´s Vasuki (Vendulka, která je sice původem ze Švédska, ale je vnučkou našeho Rangpa). Zato ve třídě otevřené se překvapení konalo – všechny 3 nastoupivší fenky získaly ocenění „Velmi dobrá“ a tím žádný titul. Do vítězů nastoupila naše Nefi (Nefertiti Perla mahagon), Glaukippé Perla mahagon a Sagarmatha Modrá písnička. Nefinka zvítězila a Gábinka byla druhá s titulem r.CAC. Ve třídě veteránů byla, podobně jako ve psech, jen jedna fenka – Itanari Modrá písnička si právem odnesla titul Nejlepší veteránky. Do soutěže o titul Klubového vítěze nastoupila Nefertiti a Vasuki a já byla opravdu zvědavá, jak toto dopadne. Vasuki jsme letos porazili v Českých Budějovicích, a ona nám to naopak svým vítězstvím oplatila minulý týden na mezinárodce v Praze. Ale tentokrát bylo rozhodnutí paní rozhodčí nakloněno nám – Nefertiti je Klubovou vítězkou s doslovným dovětkem paní Handrich: „Čím déle se na tu fenu dívám, tím víc se mi líbí.“ Do soutěže o BOB nastoupili oba mladí kluboví vítězové (Darwing a Betula), oba veteráni (Argosan a Itanari) a oba kluboví vítězové (Achtaj a Nefertiti). Po chvíli si paní rozhodčí vybrala 2 adepty na titul nejvyšší – Achtaje a Nefertiti. Oba znovu důkladně prohlédla na stole i v pohybu, a oba pochválila, i když na adresu Nefinky řekla, že je jí moc líto, že fena nemá delší srst (přeci jen Nefi nemá srst ještě ve své 100%-tní délce, vždyť jejím štěňátkům je teprve 7 měsíců). A bylo rozhodnuto – titul BOB přísluší (mimochodem jako loni na této výstavě) Achtajovi Bohemia Maestro. Gratulujeme! a jsme opravdu spokojení – vždyť si odvážíme titul KLUBOVÝ VÍTĚZ 2006 a BOS!

Na Mezinárodní výstavu do Prahy byl přihlášený pěkný počet tibeťáčků – 19. Pořadatelé výstavy však změnili avizovaného rozhodčího (klubem navržený byl Seymour H. Steven byl nahražen polským rozhodčím panem Piótrem Królem) a tak nikdo moc nevěděl, co od výstavy může očekávat – určitě prostorný kruh, skvěle vyškolený personál kruhu a profesionální přístup k akci. Jsem zvyklá na vkus (co se typu psa týče – a to bez ohledu na plemeno) většiny polských rozhodčích (opravdu jen většiny, nikoli všech!) a tak já osobně očekávala prosazování spíše mohutného (případně i hrubšího) typu psů. A moje předpoklady se vyplnily. Já sama chovám tibeťáčky pokud možno elegantní, velikostně a váhově plně odpovídající standardu, a tak jsme tentokrát mnoho neuspěli… Například Néreus, který má za sebou několik vítězství (a je championem) byl označen (i když se známkou výborný a titulem) za příliš malého a vlastně s výjimkou Nefertiti, která porazila 2 soupeřky, a Argosanem, který opět ve veteránech neměl konkurenci, byli všichni ostatní naši psi sice dobře ohodnoceni (známkou výborný, případně i titulem), ale bylo evidentní, že na vkus pana rozhodčího jsou málo mohutní. Podobně dopadla i většina ostatních „méně mohutných“ psů. A soutěž o BOBa byla úplným překvapením. Nevyhrála ani Jannock´s Vasuki (krásná a ušlechtilá fena – viz. foto z Českých Budějovic), ani loňský vítěz klubové výstavy Achtaj Bohemia Maestro, a ani překrásná mladá dovezená fenka (držitelka již několika BOB) Yotisha´s Surprice. Zvítězil mladý pes poměrně hrubšího typu (hlavně co se hlavy týče). Nakonec jsme však přeci jen „slavili“ úspěch – náš Argosan obsadil 3. místo v závěrečné soutěži o nejlepšího veterána výstavy. Škoda jen, že i když mohlo být plemeno tibetský španěl prezentováno v závěrečných soutěžích vícekrát (soutěž o nejlepšího mladého psa, nejlepší mladou fenu a o vítěze FCI skupiny), nebylo. Vystavovatel (u obou psů, kteří se do těchto uvedených soutěží probojovali svým oceněním z kruhu, je stejný majitel), který měl tu čest se závěrečných soutěží zúčastnit, nepovažoval toto zřejmě za důležité a odjel předčasně domů….. A na úplný závěr přeci jen jedna velice potěšující zpráva. Dnes byl na výstavě i Héraklés Perla mahagon, a to na Mezinárodní v polském Opole, kde získal CWC a CACIB, a splnil tak podmínky k přiznání titulu Interchampiona krásy FCI – gratulujeme!

Za fotky z této pražské výstavy děkuji Radkovi Lančovi - majiteli Néreuse.

Po dvojnásobné účasti na výstavách v sousedním Slovensku jsme se vypravili na Mezinárodní výstavu do Českých Budějovic. Po malé spršce na uvítanou (pršet naštěstí opravdu brzy přestalo a zbytek dne krásně svítilo sluníčko) jsme se „ubytovali“ u prostorného kruhu tibeťáčků a vyhlíželi další účastníky z řad našeho plemene, kterých na tuto výstavu bylo hlášeno bohužel nemnoho. Tři fenky navíc nepřijely (jednou z nich byla i naše Lamia, které se brzy narodí první štěňátka, a tak svoji účast na výstavě musela oželet) a tak na výstavě bylo předvedeno nakonec jen sedm. Dokonce nebyl přihlášen ani žádný pes ve třídách, ve kterých se zadávají čekatelství šampionátů (z pejsků byl přihlášen pouze dorostenec Vulcanus a veterán Argosan). Tibeťáčky posuzoval ing. Jančík a našim hafanům diktoval velice pěkné posudky – pejskové se mu líbili. Škoda jen, že paní zapisovatelka si zřejmě myslela, že slovo zapisovatel znamená nezapisovat – diktované posudky (které pan rozhodčí diktoval opravdu pěkně nahlas) si velice prakticky zkracovala. Ale již k samotnému vystavování. Budějovice byly první výstavou, na kterou jsme přivezli malou Uranii. Úňa sice nechodila tak dobře jako o 4,5 měsíců starší a o 9 výstav zkušenější konkurentka Betula Modrá písnička, ale předvedla se docela pěkně a tak jsme s Výbornou 2 byli opravdu spokojení. Nefertiti v zápětí ve své třídě získala CAC a následně i CACIB (vítězství pro nás velmi cenné, jelikož jsme porazili opravdu kvalitní fenku Jannock´s Vasuki) a po chvíli i BOB. Také oba předvedení psi uspěli – Argosan získal titul Nejlepší veterán a malý Vulcanus Perla mahagon (syn Norbíka a Nefertiti) známku Velmi nadějný 1 s úžasným posudkem a vyjádřením pana rozhodčího, že je to velice nadějný pejsek pro výstavy a chov. Do odpoledních závěrečných soutěží nastoupila nejprve naše Šárka s Argosanem v soutěži Junior Handlingu a společně obsadili 2. místo. Argosan se představil ještě znovu i v soutěži o nejlepšího veterána výstavy, kde tentokrát „nebodoval“ (nevadí, vždyť loni to tu právě na této výstavě vyhrál!) a do IX. FCI skupiny nastoupila ještě Nefertiti. Tibetští španělé v konkurenci na pohled daleko atraktivnějších plemen IX. skupiny málokdy vyniknou, navíc v závěrečných soutěžích bývají úspěšnější psi než feny (koneckonců pes je z páru vždy ten impozantnější). O to větší máme radost z toho, že paní rozhodčí Ubrová vybrala Nefertiti do užšího výběru, tj. mezi 7 nejlepších psů. Na stupínky vítězů jsme sice nedosáhli, ale to jsme opravdu nečekali – vždyť vedle nás stála tak známá jména jako Aféra Pibaro (Lhasa Apso, multi BIS a vítězka IX. skupiny Šampióna šampionů 2005), Papper Man Mary Evan (maltézáček, multi BIS a Šampión šampionů 2004), Bravisima Bohemia Acro (Shih-tzu z opravdu úspěšné chovatelské stanice), pekinés (pes v majetku paní Dosedělové) a Jamyang Tashi Bodjul (tibetský teriér, Champion z uznávané chovatelské stanice). Když se na výčet těchto pejsků a předevší plemen podíváme, je opravdu velice potěšující, že tibeťani a příbuzná plemena prostě vedou! Kromě už jistého „inventáře“ závěrečných soutěží – 9-ti letého maltézáčka (mimochodem Multichampiona, který je počtem získaných titulů prý již zapsán i v Guinesově knize rekordů) jsou to samá asijská plemena!

Koncem minulého roku jsme, já a Dáša Čechová (ch. st. Bohemian by Birth), dostaly od slovenského klubu chovatelů Lhasa Apso a tibetských španělů pozvání k účasti na klubem pořádané speciální výstavě. Do Bratislavského Devína jsme tedy vyrazily nejen s rodinným doprovodem, ale hlavně i s našimi tibeťáčky. Kromě našich psů a fen (Norbu, Nefertiti, Betula a Vulcanus) byli na výstavu přihlášeni ještě 3 tibetští španělé – všichni původem z České republiky, dva z toho z mého chovu (Ifiklés a Léthé) a fenka Ann-Prul Kvítek Tibetu, dcera mého Rangpa a feny z mého chovu – účast tedy vskutku „mezinárodní“ . Tibeťáčky posuzovala (docela přísně) slovinská rozhodčí, paní Tatiana Urek. Nefertiti tentokrát vítězství „uteklo“ kvůli ještě ne zcela dorostlé srsti, ale jinak se paní rozhodčí líbila a získala reservní CAC. Norbík si odnesl CAC, a jelikož mu již byl přiznán titul Slovenského championa, je nyní, jako druhý tibeťák v ČR, čekatelem Slovenského Grand championa. Malý Vulcanus úspěšně zvládl svojí výstavní premiéru a ve třídě štěňat získal známku Velmi nadějný. Titul BOB – vítěz plemene si odnesl Ch. Ifiklés Perla mahagon, pěkný a bohatě osrstěný pes, který se výstav účastní jen sporadicky a i tak je již Slovenským championem. A na závěr ještě konkrétnější popis k poslední fotce, na kterou jsme na popud slovenského klubu chtěli zachytit všechny účastnivší se tibeťáčky – zleva: Norbu Pul-i-Khumri, Léthé Perla mahagon, Nefertiti Perla mahagon, Vulcanus Perla mahagon, Betula Modrá písnička a Ifiklés Perla mahagon (Ann-Prul se nám bohužel před společným focením někam zatoulala).

Letošní výstavní sezónu jsme zahájili na Slovensku – Mezinárodní výstavou v Trenčíně. Je sice pravda, že se někteří tibeťáčci z našeho chovu úspěšně účastnili již před dvěma týdny Národní výstavy v Olomouci, ale vzhledem k tomu, jaké zmatky a nedostatek místa pro vystavovatele i diváky na olomoucké „národce“ panovaly, vůbec nelitujeme, že jsme tentokrát vsadili na organizátorskou jistotu - tradičně perfektně připravený Trenčín. Na výstaviště jsme dorazili s časovou rezervou a zabrali místo hned u výstavního kruhu v příjemně ohřáté hale. Během několika minut jsme zjistili, že ono příjemné vyhřátí haly pramení z vytápění umístěného přímo nad našimi hlavami, takže teplota postupně stoupala celé dopoledne . Naši tibeťáčci (na výstavu jsme přihlásili Norbiho a Nefertiti) se před horkým vzduchem chladili mokrým ručníkem, což jim evidentně vyhovovalo. Na výstavu bylo přihlášeno celkem 10 tibetských španělů – 9 z ČR a jedna fenka ze Slovenska, avšak českého původu (výstavní „harcovnice“ Léthé z našeho chovu). Posuzoval pan rozhodčí Miroslav Guniš a jednoznačně upřednostňoval kvalitu stavby těla a především pohybu. Musím říct, že to byl první rozhodčí, který vytkl mému psovi nedostatek, jehož jsem si plně vědoma, na nějž však žádný jiný rozhodčí dosud neupozornil. Měla jsem tak opravdu pocit z profesionálního posouzení našich psů. A výsledek – s oběma tibeťáčky jsme získali CAC (Norbu si tak splnil podmínky pro zadání Slovenského Championa). O CACIBy i r.CACIBy nás zaslouženě porazili naši vlastní odchovanci, což bylo velmi potěšující. Svůj první zahraniční titul získala i Betula Modrá písnička našich přátel – manželů Čechových (ch.st. Bohemian by Birth), která slíbila, že na příští výstavu s sebou vezme i svého malého kamaráda Vulcana Perla mahagon). Slunečním odpolednem jsme se vraceli domů a již se všichni těšíme na další slovenskou výstavu, tentokrát na speciálku konanou za měsíc v Bratislavě.