A je to tady - výstava, na kterou jsme se obzvlášť těšili! Důvodů bylo hned několik - je to speciálka tibísků, takže se dala očekávat hojná účast a spousta známých lidí na povídání; koná se v Litoměřicích, takže "doma", ale na rozdíl od jarní mezinárodní litoměřické výstavy, která nás týdny a týdny "deptá" svojí přípravou, byla tato krajská se speciálkami (a účastí oproti letošnímu květnu desetinovou) i pro pořadatele (mezi které se řadíme) klidnou procházkou - takže jsme si litoměřickou výstavu konečně mohli v klidu opravdu užít. Dalším důvodem byl posuzovatel - pozvání posoudit tibeťáčky přijat velice korektní a milý pan rozhodčí pocházející z Gruzie, pan Iuza Beradze. No a důvodem dalším byl i fakt, že jsme kromě tibísků měli přihlášené i australáčky (ti svojí účast na výstavě korunovali vítězstvím jak v plemeni, tak získáním krásného druhého místa v soutěži párů - a že těch soutěžících párů opravdu málo nebylo!)
Ale vraťme se k samotné speciálce tibetských španělů, kterých bylo přihlášeno 20, a i když někteří nepřijeli (mezi nimi i náš Norbík, kterému pár dnů před výstavou nebylo nejlépe a tak raději zůstal "hlídat" zbytek smečky doma), bylo tibísků u kruhu požehnaně (oni se také přijeli podívat i ti, kteří se nevystavovali - Toník a Bonifác). Aby se výstavy nepletly do sebe (v našem kruhu se posuzovalo i několik plemen, která měla krajskou výstavu) a abychom s naším plemenem moc nezdržovali (přeci jen posouzení CACové speciálky je důkladnější než krajské výstavy, navíc čas zabralo i nezbytné focení vítězů a předávání cen, kterými tentokrát nebyly jen pěkné poháry, ale i spousta granulek a "psích" věcí od sponzora naší speciální výstavy, firmy EUROBEN - dovozce krmiva HAPPY DOG), zůstali tibísci úplně na konec. A jak samotné posuzování probíhalo? - následovně...
Jako obvykle nastoupili nejprve kluci, a to třída mladých, která byla zastoupena rovnou třemi mladíky. K naší radosti zvítězil Eliáš Honzíkova cesta, syn našeho Bélose, před dvěma konkurenty, kteří také získali známku Výborný. V mezitřídě se prezentoval pejsek jeden - particolorní Duffy Bohemian by Birt, syn našeho Allistera a fenky z našeho chovu Fatumy. A také Duffy se líbil a z kruhu si odnášel se svým prvním titulem CAC i krásné ceny. Orfeus Perla mahagon, pro kterého to dnes měla být výstavní premiéra, bohužel nepřijel, a tak třída otevřená zůstala bez zástupce. Zato šampionů bylo dost - ve třídě vítězů nastoupili hned tři, a pan rozhodčí se dlouho v pořadí rozmýšlel. Nakonec vítězství a titul CAC přiřkl Alistairovi Zlatá Ina, náš Orinek si odnesl r.CAC a Kim (Kador Perla mahagon) Výbornou 3. Alistair s Duffym se následně spolu prošli o titul Vítěze speciální výstavy, který pan rozhodčí bez velkého rozmýšlení přidělil krásně se prezentujícímu a výborně osrstěnému Alistairovi.
Prezentaci holčiček zahájila štěňátka, a to hned dvě. Poprvé se tak na výstavě předvedla "naše" Bailinka, naše zlatíčko, které nám velice přirostlo k srdci, a které bydlí v láskyplné péči manželů Fialových. Bailinka byla výborně na výstavu připravena, krásně se procupitala kruhem a s přehledem získala ocenění Velmi nadějná 1, Nejlepší štěně - fenka. Ve třídě mladých jsme měli opět přihlášenu Mikky (Ximiccu, která stále ještě nemá 15 měsíců, a tak stále ještě nemohla ze třídy mladých "uhnout" svým kolegyním a usnadnit jim tak cestu k titulu, i když sama už má CAJCů až-až), ale ještě více jsme byli zvědavi na Evelínu, sestru Eliáše, a dceru našeho Belíska. Evelínka bohužel nepřijela a tak Mikky bojovala v kruhu jen se svojí známou rivalkou Indu, a celkem bez dlouhého rozmýšlení si z kruhu Mikkynka odnesla svůj další CAJC. V mezitřídě jsme drželi palce Tabince (Tabea Perla mahagon), a podařilo se - Tabi získala svůj 3. český CAC a ke splnění titulu Český champion ji tak chybí již jen 1 CAC, ale až v příštím roce (aby byla splněna i podmínka dvou výstavních sezón). Ve třídě otevřené se předvedly fenky dvě. Zkušenější Chotan Bedigebu si získáním CAC dokončila titul České championly a Miss Perla mahagon získala titul r.CAC. Po odchovu štěňátek se na výstavy vrátila opět moje milovaná Keysinka (Kassiopea Perla mahagon) a i když Key nemá ještě srst v ideální kondici (krásně dorůstá, ale ještě pár týdnů k té ideální chybí), tak celkem lehce zvítězila nad svojí konkurentkou, a po chvíli i nad oběma vítězkami předchozích tříd a k titulu CAC si přidala i titul Vítězky speciální výstavy. Prezentaci tibísčích holčiček zakončila novopečená "veteránka", naše sluníčko Nefertiti Perla mahagon, která byla oceněna jako Nejlepší veteránka - fena, a protože Norbík ani jiný veteránský kluk mezi tibísky nebyl, získala automaticky a bez boje i titul Veterán BOB. Po Nefinčině prezentaci veteránku vystřídali mladí - CAJCové, a juniorským vítězem plemene se stala naše Ximicca (přes to, že srst jí po letním vylínání teprve dorůstá, Mikky tak následuje ve svých vítězstvích právě svojí starší sestru Kassiopeu, která v minulých letech byla na výstavách stejně úspěšná - za celý svůj první rok před sebe "nepustila" jinou mladou fenku).
O vítězství v plemeni tedy nastoupil dospělý pes - Alistair Zlatá Ina, mladá fenka - Ximicca Perla mahagon, dospělá fenka - Kassiopea Perla mahagon, a veteránka - Nefertiti Perla mahagon. Vím, že pan rozhodčí dává fenkám v titulu BOB často přednost, a navíc Key i Nefi se mu líbí (obě již od něho dříve titul BOB získaly), a tak jsem byla napnutá, zda ho i tentokrát jedna z nich zaujme, nebo zda upřednostní krásně nasrstěného a dnes se obzvlášť pěkně prezentujícího Alistaira. A pan rozhodčí nás pěkně natahoval - nechal si hafany projít, postavit do postoje, opět projít, a pak nás požádal abychom přešli do sousedního velkého závěrečného kruhu, aby viděl dobře na pohyb. Po dvou velkých kolech byl verdikt nečekaný a hrozně moc nás potěšil - titul nejvyšší, BOB, získala naše teprve 14ti měsíční Ximicca!!!
Naši radost z výsledků ještě umocnil výběr Ximiccy do užšího pole (asi 10 psů a fen z odhadem asi 60 mladých vítězů - možná jich bylo i víc, do závěrečného kruhu se nevešli a museli stát dvěmi řadami) v závěrečných soutěžích o Junior BIS, a nádherný úspěch Nefertiti, která získala titul r. Veterán BIS!
Výstava byla prostě skvělá (samozřejmě, že velký úspěch našich hafanů pocit ještě umocňuje) a domů jsme vezli i spoustu cen - granulky budou našim tibískům jistě chutnat a krásné poháry se mezi naší sbírkou budou vyjímat! A i když na příští výstavu (MV v Českých Budějovicích) nepojedeme (o to víc budem držet všem účastnícím se "perličkám" palce), už se těšíme na ty naše další - budou jimi listopadová mezinárodka v Praze a o týden později hned dvoujvýstava v Nitře. Tak naviděnou .

PS: Bohužel doma jsme objevili jediné minus naší sobotní akce - naprosto sem neodhadla světelné podmínky haly a zcela špatně jsem nastavila foťák . Fotek je tedy opravdu málo, a i těch pár dost špatné kvality, takže se omlouvám a příště se budu snažit polepšit!

Kompletní výsledky:

Fotografie:

A opět je tu výstava v Mladé Boleslavi, do které jezdíme na výstavy moc rádi - krásné prostorné travnaté výstaviště se nám i našim pejskům moc líbí, a navíc to vůbec nemáme daleko!
Tibetských španělů bylo tentokrát přihlášeno 21, což je na toto stále málopočetné plemeno pěkné číslo, a posoudit je přijela Ing. Alena Košťálová.
Kruh jsme měli pěkný, prostorný, umístění v hale (naštěstí bylo pod mrakem, tak nebyl v hale takový pařák, jako jindy), a jelikož jsme přijeli na výstavu včas, měla naše banda i pěkné místečko, a v družném rozhovoru (víte, co se toho za pár dnů udá, a my to pak na výstavě musíme všechno důkladně probrat!) čas rychle utíkal, tak jsme se ani nenadáli a tibísci už byli na řadě!.
Třída mladých psů tentokrát byla doslova narvaná - šest tibeťáčků v čele s ze Švédska importovaným Rockym! Verdikt paní rozhodčí nás moc potěšil - CAJC získal malý Jaroušek (Yaris Perla mahagon), který už vůbec není malý, a který roste do krásy! V mezitřídě byl jen jeden pejsek (takže pro něho získání titulu CAC nebylo moc těžké) a třída otevřená nebyla zastoupena vůbec. Zato do šampiónů byli přihlášeni hned 3 psi! Alistair Zlatá Ina nedorazil, tak si tituly CAC a r.CAC "rozdělili" dvě perličky - Orinek a Kim (Kador Perla mahagon). Náš Orinek vzápětí zvítězil i nad pejskem z mezitřídy a s CACIBem si odnášel i svůj první ČMKU-CAC (a za Orinkem si r.CACIB odnesl Kador před psem z mezitřídy).
Holky svojí prezentaci zahájili třídou mladých, kde jsme opět měli naši Ximiccu (a opět totálně vylínanou). Mikynka se ale po prvním zaváhání pěkně prošla kruhem a svojí stavbou těla i výrazem si opět vysloužila první místo s titulem CAJC. O Junior BOB se následně utkala s Yariskem, kde neměla šanci - Jaroušek krásně nasrstěný, s milým a naprosto nevinným výrazem (jemu byste uvěřili prostě cokoli) získal Junior BOB! V mezitřídě se opět utkaly dvě věčné soupeřky - Cassandra Duhový kamínek a Tabea Perla mahagon, které jak nastoupily, tak i měli pořadí a příslušné tituly. Následovala třída otevřená, šampiónů a veteránů, kde se předvedli fenky, mezi kterými jsme žádné zástupkyně neměli. Vítězka ze třída otevřené pak nastoupila s Cassandrou o titul CACIB a Cassandra opět nezaváhala a zvítězila, O r.CACIB tak měla možnost bojovat i Tabea, které se také povedlo nad o rok starší fenkou zvítězit a Tabinka si do své sbírky přidala i titul r.CACIB!
O BOB tedy nastoupil Jaroušek (Yaris Perla mahagon), Orinek (Orin Perla mahagon), Cassandra Duhový kamínek a veteránka Anička Honzíkova cesta. Paní rozhodčí po chvilce poděkovala oběma fenkám a rozhodovalo se jen mezi kluky (mimochodem jsou to přímí sourozenci, jen je mezi mimi dvouletý věkový rozdíl), a titul BOB protentokrát získal náš Orinek, za češ moc děkujeme!
Samozřejmě si tibísci nemohli nechat ujít prezentaci v závěrečných soutěžích (teda kromě veteránky, jejíž majitelka prohlásila, že to už je k ničemu, no my si nemyslíme, že prezentovat své plemeno před ostatními chovateli a vystavovateli i před všemi rozhodčími, kteří ten den posuzovali, je "k ničemu", a tak pokud to jen trochu jde, tak se závěrečných soutěží rádi účastníme - a když se nemůžeme účastnit římo v kruhu, tak aspoň závěrečky sledujeme a zástupce našich plemen a všechny ostatní známé kamarády a chovatele podpoříme). Tentokrát stojí za zmíňku i jedna reakce diváků při závěrečných soutěžích, která mě upřímně rozesmála. ČMKU se letos v lednu konečně vyjádřilo k již existujícím (a ve výstavním řádu ČMKU zaneseným) titulům nejlepšího mladého jedince plemene a nejlepšího veterána plemene, a oficiálně je nazvalo BOJ (Best of Juniors) a BOV (Best of Veterans). Česká republika se tak stala doslova raritou - titulům, které jsou mnoho let světově používány a známy pod názvy Junior BOB a Veterán BOB, tak ČMKU dala názvy ve světě naprosto nepoužívané a neznámé. Není tedy divu, že vystavovatelé, kteří si jen nehrají na svém písečku, ale jezdí své psy prezentovat i do zahraničí, takovéto názvy prostě nepoužívají. No a paní moderátorka (mimochodem uznávaná mezinárodní rozhodčí) při závěrečných soutěžích toto veřejně "nakousla" a všem přihlížejícím dala vybrat (jejich potleskem), ke které zkratce pro tytuly nejlepších mladých a veteránů plemenem se přikloní - a reakce byla úžasná - pro Junior BOB a Veterán BOB velký potlesk, a pro BOJ a BOV ani jediné (a to doslova) plácnutí... Čeští vystavovatelé tak dali jasně najevo to, co si o divných a v zahraničí neznámých zkratkách titulů myslí, a o čem celý rok s úsměvy debatují...
Ale vraťme se k průběhu závěreček, ve kterých tibeťáčky zastupovali dva strakatí bráškové Yaris a Orin Perla mahagon. Oba se krásně předvedli a po všech přihlížející se hrdě tibískovsky rozhlíželi, nicmíně bohužel ani jeden v závěrečkách nezaujal natolik, aby byl vybrán, ale určitě si obou spousta lidí všimlo! No a my jsme si výstavu tak mohli užít do úplného závěru a už dnes se těšíme na tu příští, na speciálku našeho krásného plemene, která se koná 1. října v Litoměřicích, a na které se nás, příznivců tibeťáčků, sejde určitě hodně!

Kompletní výsledky:

Fotografie:

Mezinárodní a národní výstavy v Lipsku se účastníme pravidelně, a tak jsme si tyto pěkné výstavy nemohli nechat ujít ani letos - vždyť je to od nás sotva 200 km. Obsazenost tibísky opět nezklamala - v kruhu se prezentovali psíci a fenky z Německa, Dánska, Čech a jedna psí slečna irského chovu. Výpis rozhodčích (podle propozic) nás sice trošičku zarazil (na oby dny byl psán jeden a tentýž pan rozhodčí ze Slovinska), ale nakonec i pořadatelé usoudili, že určit pro posuzování jednoho plemene na obou výstavách stejného rozhodčího by bylo trošinku netypické. Sobotní změna (v sobotu nás čekala mezinárodní výstava) nás velice mile potěšila!!! Pro tibísky byl ve změnách uveden velice uznávaný a zkušený rozhodčí pan Luis Pinto Teixeira z Portugalska, se kterým jsme se již ve výstavním kruhu dříve setkali, a od kterého již měli tituly jak naši tibeťáčci, tak australačka. Nedělní posuzovaná (národní výstava) připadla na paní Kavčič ze Slovinska (kterou jsme pro změnu z posuzování zatím vůbec neznali).
V sobotu jsme se u kruhu setkali i s našimi dvěma odchovanečky - Tabinkou a Kadorem, kteří se svojí majitelkou přijeli jen na mezinárodní výstavu (Kimmovi by se "hodil" zahraniční CACIB pro Interchampiona, a tak národní výstavu, kde se tento titul nezadává, vynechali). My jsme sebou přivezli tentokrát tibísky pouze dva - mladičkou Ximiccu, která zatím zvítězila na všech výstavách, kterých se účastnila, a jejího dědu Norbíka. A jak posuzování probíhalo? - velice mile a příjemně. Norbík (veteráni v Německu nastupují jako první, následuje třída mladých, šampiónů a až potom třída otevřená) měl smůlu, ve třídě veteránů se setkal s o 3 roky starším dánským pejskem, který byl navíc i moc krásný (pevnost a rovnost hřbetu v pohybu, jakož i pružnost nádherně dlouhého kroku, byli prostě úchvatné, a navíc v takovém věku...., klobouk dolů!!!!), takže Norbimu tentokrát museli stačit tituly reservní. Já osobně považuji za krásné, že v Německu si veteránů cení natolik, že jim zadávají nejen hned po dvou čekatelstvích veteránchampionátu (VetCAC a VetVDH-ChA), ale i tituly reservní (r.VetCAC a r.Vet.VDH-ChA), vítěznému veteránovi ještě navíc Bester Veteran, a také má možnost dále bojovat i o titul nejlepšího psa - "Beste Rüde", o který v Německu soutěží nejen dospělí, ale i mladí a právě i veteráni. A právě této možnosti jak veterán, tak mladá fenka plně využili, ale to bychom předbíhali. Kadorek zabojoval ve třída šampiónů a odnesl si VDH-ChA, r.CAC a r.CACIB.A právě nyní byla opět chvíle pro čiperného veterána, který bez problémů opět zvítězil a získal titul Beste Rüde. Feneček bylo poměrně dost a jejich prezentaci zahájila naše totálně vylínaná Mikynka (Ximicca). Pan rozhodčí ale vyzdvihl její stavbu těla a především se mu moc líbil její výraz, a doslova řekl, že ji s potěšením zadává titul Vítěze mladých Lipska (se kterým získala i obě čekatelství Junior championa). Mezi dospělými fenkami se představila i Tabinka, která opět ukázala krásný pohyb od pana rozhodčího získala r.VDH-ChA. Titul CACIB získala před původem irskou fenkou (která se svojí vystavovatelkou přijela z Dánska) domácí - německá fenečka, která s naší Miky nastoupila do soutěže o titul Beste Hündin. Byla jsem přesvědčena, že ve svém mládí a v totálně vylínaném kožíšku je tam Mikynka jen do počtu, ale pan rozhodčí měl jasno - bez velkého rozmýšlení zadal titul nejlepší fena Mikyně! Radost byla ohromná, ale to už Miky běžela kolečko s vítězným veteránem o BOB... A běželi dlouho, potom stáli, pan rozhodčí si je oba znovu prohmatal, oba poslal spolu tam a zpět, zase postoj, a opět kolečko.........a BOB získal veterán, vyspělý krásný pejsek, který nezískal tento titul jistě prvně, a který jej získal naprosto po právu (v závěrečných soutěžích se stal i 3. nejlepším veteránem soboty!!!), ale už jen to, jak dlouho se mezi těmi dvěma pan rozhodčí rozmýšlel! Nakonec pan rozhodčí ještě na adresu Miky řekl, že bohužel nemá moc srsti, ale že má úžasný výraz a že bude rád, když tuto fenu bude moct posuzovat v kondici - pro nás opravdu úžasná pocta! Odpoledne a večer jsme strávili v nádherném výstavištním parku, kde psi smějí běhat zcela na volno a kde jejích pobíhání nikomu nevadí!
Druhý výstavní den jsme již české barvy hájili sami a čekalo nás pozování slovinské paní rozhodčí, které se od posuzování sobotního diametrálně lišilo (zatímco v sobotu u jiných plemen padalo celkem dost velmi dobrých, nedělní paní rozhodčí vlastně jen rozdávala tituly). Při posuzování tibeťáčků asi jediné její rozhodnutí, se kterým jsem zcela souhlasila, byl titul nejlepšího veterána opět krásnému dánskému psíkovi. Titul Nejlepšího psa získal tricolorní tibísek s nádherným výrazem hlavy, ale docela "zajímavou" hřbetní linií (ocásek v neděli zrovna nejlépe nenosil, takže jeho klenutá bedra byla dost výrazná), který nádhernému veteránovi nesahal ani po kotníky. Ve fenkách zadala titul vítězné feny fence, která v sobotu skončila až třetí, a následně jí zadala i BOB (velké překvapení bylo znát i na majitelce - znalé chovatelce, která to pro svojí fenu v dané konkurenci naprosto nečekala, mimochodem to byla majitelka i překrásného veterána). Naštěstí v závěrečných soutěžích již posuzoval rozhodčí s jiným názorem, a tak onen krásný veterán opět bodoval, a oproti neděli si ještě polepšil - získal titul r.BIS Veteran! ro nás bylo v neděli velikým štěstím, že Miky ve své třídě neměla konkurenci - paní rozhodčí ji napsala pěkný posudek (myslím, že podobně pěkný psala všem pejskům, které posoudila), ale bylo znát, že ji nijak nezaujala. I tak ale získala opět obě čekatelství juniorchampionátů a splnila tak podmínky pro přiznání titulů Německý VDH Junior champion a Německý KTR (klubový) Junior champion. Doma po sečtení získaných bodů jsme navíc zjistili, že splnila i podmínky pro získání našeho Klubového championa (a to po pouhých 6ti výstavách!!!!!!).
I přes rozporuplné pocity z nedělního posuzování se nám v Lipsku opět moc líbilo a příští rok tyto dvě výstavy určitě nevynecháme, jsou trvalou součástí našeho výstavního kalendáře!

Kompletní výsledky sobotní MEZINÁRODNÍ VÝSTAVY:

Kompletní výsledky nedělní NÁRODNÍ VÝSTAVY:

Fotografie:

Na národní výstavu do Mladé Boleslavi jsme po x-letech neměli přihlášeného žádného hafana (původně jsme totiž měli vystavovat v Maďarsku, ale nevyšla doprava), přesto jsme si výstavu nemohli nechat ujít! O co méně starostí (i když vždy milých) s přípravou pejsků do kruhu, o to více bylo času, klidu a především možnosti fotit!
Tibetské španěly (bylo již přihlášeno 16, ale předvést se jich přijelo nakonec jen 14) posoudila velmi zkušená rozhodčí paní Libuše Ubrová, a posuzovala opravdu precizně a tituly si mohli odnést jen ti nejlepší. I pořadatelé byli tentokrát tibískům nakloněni - to tím, že jim vyčlenili kruh na volné ploše. Nemuseli jsme se tedy mačkat v hale s nedýchatelnými podmínkami, ale měli jsme krásný prostorný kruh a výstavě přálo i počasí (krásné dopoledne s občas vykukujícím sluníčkem a občas zataženější oblohou v poledne vystřídalo přímé slunko). Tibeťáčci šli na řadu (zcela neobvykle) jako první plemeno, a tak si opravdu silného letního slunka užili pouze mladičký dorostenec Eliášek a již ostřílený výstavák (i přes svůj nízký věk 20ti měsíců) Uric, kteří se prezentovali i v závěrečných soutěžích (mladá fenka bohužel jako již poněkolikáté z výstavy po posouzení odjela, takže mezi mladými vítězi tibískové v závěrečném kruhu zastoupení neměli).
Prezentaci zahájili dva dorostenci - oba se paní rozhodčí moc líbili, ale tricolorní Zafirek se bohužel vůbec nechtěl ukazovat a rozhodl se, že se zvednutým ocáskem ho v kruhu nikdo neuvidí. Oba kluci sice dostali známku Velmi nadějnou, ale o pořadí prakticky rozhodlo pouze předvedení, a tak si krásně připravený a prezentovaný Eliášek právem odnášel jedničku.
Mladí psíci paní rozhodčí moc nezaujali, a to ani obě do ČR importované posily chovu. Jednomu se na trávě špatně chodilo (je sice pravda, že tibísci jsou zvyklí spíše na koberce v halách, ale mále malé atlety a čipery, takže pěknou chůzi na nevysokém a zcela bezdrném trávníku by měli zvládnout naprosto s přehledem) a druhý se zdál paní rozhodčí ještě nehotový (no vždyť také jo, kdyby byl v necelém roce již "hotový", čekala by ho budoucnost hrubého psa bez elegance - myslím si, že v této třídě by se nehotovost měla spíše vyžadovat než být penalizována). Nakonec byl tento nehotový pejsek upřednostněn se známkou VD 1 před pejskem, kterému chození zadními nožkami na trávě vůbec nešlo (VD 2) a třetí pozice byla přiřčena jedinému zástupci v této třídě pocházejícímu z českého chovu (VD 3).
Do mezitřídy nastoupil sám Uric Perla mahagon - pejsek, kterému někteří chovatelé (nikoli však rozhodčí) vyčítají jeho standardní velikost. Uriášek si s přehledem z kruhu odnesl další CAC, čímž pro něho jeho působení ve výstavním kruhu pro dnešek ještě neskončilo!
A následovala třída vítězů, ve které se předvedli dva již opravdu zkušení pejsci - Kim (Kador Perla mahagon) a Mates (Jannock´s US Maverick). Kimovi dnešní výstava nějak zvlášť nesedla, bylo na něm vidět, že sice moc dobře ví, jak odvést "práci" v kruhu, ale že ho to dnes vůbec nebaví. I přesto se paní rozhodčí líbil jednoznačně více a odnesl si ocenění V1, CAC. Mates získal V2, r.CAC.
Oba vítězní psíci (Uriášek a Kim) se tedy utkali nejen o titul Národní vítěz, ale i hitoricky zcela první ČMKU-CAC (tento titul se zadává na národních a mezinárodních výstavách v ČR od 1.7.2011, a NV v Mladé Boleslavi tedy byla tou první, kde se uvedený titul mohl zadávat). Oba uvedené tituly získal Uriášek, kterému moc gratulujeme!!!
Prezentaci něžného pohlaví otevřely dvě černé holky, které se utkaly v sesterském boji. CAJC (a protože ve psech nebyl titul CAJC zadán, tak automaticky i titul BOJuniors) získala Isvari Bedigebu před Indu Bedigebu (Výborná 2).
Ve stejném počtu konkurentek se pokračovalo i v ostatních třídách - v mezitřídě zvítězila Cassandra Duhový kamínek (V1, CAC) před Tabinkou (Tabea Perla mahagon - V2, r.CAC), která sice byla pochválena za krásný pohyb a výbornou hřbetní linii, ale její výraznější předkus byl tentokrát překážkou k vítězství. Následovaly dospělačky - Eve Zlatý Klondike získala V1, CAC před Iris Bohemia Maestro (V2, r.CAC). Cassandra se poté ještě "utkala" s Eve a odnesla si také tituly ČMKU-CAC a Národní vítěz.
O titul BOB tedy nastoupil Uric Perla mahagon, Cassandra Duhový kamínek a Isvari Bedigebu, a vítězem plemene se v této konkurenci stal malý Uriášek! Moc gratulujeme tak mladičkému psovi k tolika úspěchům na poli výstavním!!! - Uric je již držitelem několika titulů BOB-Vítěz plemene, tří šampionátů (Českého Junior champion, Klubového championa a Chorvatského národního championa) a čekatelem titulu nejvyššího - Interchampiona krásy FCI.
Příjemně strávený den mezi přáteli utekl jako voda, náš chov slavil úspěchy (za perfektní prezentaci tibísků z Perly mahagon moc děkuji všem majitelům, kteří se pravidelně výstav zúčastňují - není to mnohdy jednoduché a já si toho moc cením!), pořídili jsme spoustu fotek (mimo těch zde najdete další na rajčeti) a už se moc těšíme na setkání poslední srpnovou neděli právě zde v Mladé Boleslavi, kde již opět budeme také vystavovat!

Kompletní výsledky:

Fotografie:

Výstaviště v Lysé nad Labem je moc příjemné a tibísci tu mají každoročně moc pěknou klubovou výstavu, proto když to jen trochu jde si tuto výstavu nenecháme ujít! Také letos jsme přijeli zkusit štěstí hned se 4 tibeťáčky - mladičkou Miky (Ximicca Perla mahagon), ostříleným Orinkem (Orin Perla mahagon), novopečeným veteránem Norbíkem (Norbu Pul-i-Khumri) a také naší téměř osmiletou princezničkou které se tentokrát rozhodla, že štěňátka nebudou (nezabřezla) Nefinkou (Nefertiti Perla mahagon) u které jsme si dělali naději že právě ona by mohla obhájit své vítězství z roku 2006, kdy se stala Klubovou vítězkou u specialistky z Německa paní Kerstin Handrich. Nutno podotknout, že po letech dostalo chuť vystavovat celkem velké množství vystavovatelů - tibísků bylo přihlášeno 31, což je na toto plemeno opravdu hodně! Takovéto požehnané množství tibeťáčků přijel posuzovat host ze sousedního Slovenska, pan Dušan Kuriš (specialista a současně i předseda slovenského Klubu chovatelov tibetských plemien).
Kompletní výsledky jsou uvedeny v tabulce i u jednotlivých fotek, takže je celkem zbytečné je tu opakovat. Osobně mě moc potěšila prezentace fenky Evelíny Honzíkova cesta, která je dcerou našeho Belíska. Jen škoda, že právě její fotka i chybí (v momentě, kdy byla v kruhu a já sahala po foťáku, jsem zjistila že ten vedle mě na lavičce není....., někdo mi ho v dobrém přemístil na kennelku, která ale nebyla po ruce - a než jsem to zjistila a pro foťák doběhla, už nastupovala další třída...). Ale samozřejmě nemohu opomenout ani ostatní tibísky - především ty z našeho chovu. Všechny "perličky" si z kruhu odnesli známku Výbornou, Mikynka si (na své 3. české výstavě) získáním 3. CAJC dokončila titul Český Junior champion, Orinek si dokončil Českého Grand championa, Norbík Českého Veterán championa a jen Nefinka (u které jsme si dělali naděje asi největší) tentokrát moc nezaujala - ze 4 fen třetí místo (a poslední nebyla asi jen proto, že Yanťulka někde ztratila jeden z řezáků, na češ má ve svém věku sice nárok, ale co  také může být na výstavě bráno jako chyba na kráse, a tak Yanťulka jako jediná byla postavena ještě za Nefi - na posledních místech tak skončily dvě fenky, které jinak patří k nejúspěšnějším v českém chovu a vyhrávaly jednu výstavu za druhou).
Po výborném obědě (po loňské zkušenosti jsme nejedli na výstavišti, ale hned "za rohem" jsme si dali úžasnou pizzu) jsme domů odjížděli se třemi novými šampiony, s krásnými zážitky a s milou pozorností od vedení klubu za dlouholetou činnost pro KCHTS - moc děkuji a vážím si toho!

Kompletní výsledky:

Fotografie:

Již loni jsme se zúčastnili speciální výstavy pořádané slovenským Klubem tibetských plemen, a když jsme se letos dozvěděli, že chystaná speciálka se bude konat v Nitře při národní výstavě, bylo rozhodnuto - možnost předvedení na dvou výstavách v jednom víkendu spojená s možností výstavy i pro naše australáčky, jsme si nemohli nechat ujít. Pořadatelský klub nám sice trošičku zamíchal plány (to když těsně po první uzávěrce nitranské národky zveřejnil propozice speciálky, ze kterých jsme se dozvěděli, že tato výstava nebude v Nitře, ale v o 80 km vzdálené Dunajské Lužné, a my tedy museli z národky odhlašovat již přihlášenou soutěž párů našich aussíků, protože odpoledne jsme již museli být někde jinde...), ale vše se nakonec vyřešilo, skloubilo, a my se v pátek ráno rozjeli na Slovensko! Po cestě jsme ještě předali novým majitelům několik miminek Teddy králíčků z našeho chovu a v brzkém odpoledni dorazili na hotel, kde jsme si v klidu a pohodě vykoupali a doupravili všechny hafany - dva tibísky (Bélose a Orinka) a dva mladé australské kluky.
V sobotu ráno jsme se přesunuli na nitranské výstaviště, kde byl pro australáčky připraven krásně prostorný kruh, a naše aussíčky úspěšně předvedli (Angel si dokončil hned dva Juniorchampionáty) a kolem poledního jsme se přesunuli do Dunajské Lužné, kde se konala speciálka tibeťanů, která byla tentokrát výroční (pro zúčastněné to znamenalo, že kromě klasických titulů CAJC, CAC, r.CAC, BOB a na Slovensku zadávaném klubovém CC, se ještě zadával Vítěz výroční výstavy). Všechna klubem zastřešená plemena (tibetské španěly, tibetské teriéry, shih-tzu a lhasa apso) posuzoval polský pan rozhodčí Gregorz Robak, jehož posuzování bylo nadmíru příjemné, svižné a doslova profesionální (obdivuji rozhodčí, kteří opravdu dokáží s přehledem posuzovat podle předností a ne podle nedostatků, nevypisují podrobný popis psa ale krátce, výstižně a přesně v posudku psa zachytí, a k tomu jsou ke psům vlídní a k vystavovatelům příjemní - a přesně takové posuzování pana Robaka bylo).
Na výstavě se sešla opravdu mezinárodní konkurence - vystavovatelé ze Slovenska, Čech, Rakouska, Polska, Slovinska..., a i mezi tibeťáčky byla konkurence pro slovenskou klubovku opravdu slušná. Kromě našich dvou českých kluků tu byl silně zastoupen slovenský chov s několika tibeťáčky přijela i slovinská chovatelka. Jsme moc rádi, že naši dva tibísci se v konkurenci rozhodně neztratili!!! Belísek celkem lehce (bez velkého rozmýšlení pana rozhodčího) porazil svého slovinského konkurenta (a získal CAC a CC, čímž splnil poslední podmínku titulu Slovenský Grand Champion). Orinkovi sice přihlášený konkurent do třídy otevřené nepřijel, ale on pro změnu zvítězil nad Belískem a vítěznou fenou, a získal nejen tituly CAC a CC, ale také BOB a Vítěz výroční výstavy! Jsme moc rádi, že se panu rozhodčímu naši tibísčí kluci líbili, a děkujeme za krásné posudky i cenné tituly! Titul nejvyšší - BIS získal překrásný zástupce plemena Lhasa Apso, který vítězí doslova výstavu po výstavě - moc gratulujeme! V podvečer jsme se vrátili zpět do nitranského hotelu a po úspěšném dni si dali dobrou večeři a odpočinek...
V neděli nás opět čekala národní výstava v Nitře a již jen předvedení Orinka (Belísek na národku hlášený nebyl), který měl ve třídě za konkurenta včerejšího Belískova konkurenta. Tibísky posuzoval Ing. Jančík, který se o pořadí ve třídě mnoho nerozhodoval - Orinek tak získal svůj další CAC a splnil podmínky titulu Slovenský champion. BOB získal mladý psík slovenského chovu An-Dan-Po Lotosový kvet Tibetu (syn našeho odchovance Amora Perla Mahagon) - chovatelce a majitelce Ingrid Visolajské moc gratulujeme!!!
Na Slovensko se vždy rádi vracíme, a na další výstavu se tam vypravíme již koncem dubna - i když tentokrát to bude pouze s našimi australáčky, jejichž vystavování se letos chceme věnovat především.

Kompletní výsledky Výroční speciální výstavy Klubu tibetských plemen SK Dunajská Lužná:

Kompletní výsledky Národní výstavy Nitra:

Fotografie:

Ač většinou zimní výstavy vynecháváme, letos jsme se na první výstavu rozjeli již v lednu, a to na Národní výstavu do Olomouce (důvod byl naprosto jednoduchý - pro Orinka to byla šance dokončit si titul Českého šampióna před uzávěrkami na další výstavy, a pro našeho mladého australáčka šance získat 2. CAJC a uvolnit tak na příštích výstavách místo ve třídě mladých našemu druhému, ještě o čtvrt roku mladšímu aussíčkovi). Musím ale přiznat, že plánovat v zimním období cestu autem přes celou naší republiku (a především tedy přes Vysočinu) se mi vůbec nechtělo. Rozhodli jsme se tedy pro alternativu - bezpečnou cestu vlakem, a do Olomouce dorazili v naprostém klidu a pohodě den před posuzováním našich plemen. Jediné, co náladu trošinku kazilo, byl drobný, ale neustávající déšť (úžasné při pomyšlení, že ráno povedeme oba psy na výstavu na vodítkách....), ale i ten k večeru nakonec ustal a neděle nás přivítala jakž takž suchým dnem.
V neděli nám trošinku nepřálo rozmístění kruhů - tibeťáčci se jako obvykle vystavovali v hlavní hale, zatímco australáčci až na samém konci výstaviště. Když si k tomu přidáte všudepřítomné louže po předchozím propršelém dni, světlou srst našeho blue-merle zbarveného aussíčka s pěkně velkými bílými zlaky, Šárčino výstavní oblečení s letními botami (ono v kozačkách se vystavuje dost blbě) a nově upravený výstavní řád se zákazem jakékoli úpravy psů kromě kartáčování (takže pokud by to někdo chtěl brát opravdu zcela důsledně, tak i zákaz vytření srsti ručníkem...), tak to jistě představu krásně dokreslí! Nakonec se ale vše skloubilo dobře. Proti použití ručníku i trošinky pudru na ty nejzablácenější konce bílé srsti u aussíků nikdo nic nenamítal, Angel stačil doschnout ještě před nástupem do kruhu a hravě si tak vyběhal v celkem silné konkurenci tituly CAJC a Junior BOB. A jelikož je australský ovčák od "A" a tibetský španěl od "T" a na českých výstavách se většinou posuzuje podle abecedy, stihli jsme bez problémů dojít zpět do hlavní haly i připravit Orinka na předvedení.
Tibeťáčků by přihlášeno 14 a posuzoval je Ing. Leoš Jančík. Ve třídě štěňátek se nám zde sešla dvě "naše" miminka - strakáček Jaroušek (Yaris Perla Mahagon) a světle červený Atrey (Xawan Perla Mahagon). Oba kluci se panu rozhodčímu moc líbili a oba si vysloužili známku Velmi nadějnou (zde bych chtěla uvést, že Velmi nadějnou mají opravdu zapsánu jak v posudku, tak v richterbuchu, i v oficiálních výsledcích výstavy na webu výstavy i ČMKU; známka Nadějná je uvedena pouze na soukromém webu jedné nejmenované chovatelské stanice tibeťáčků, jejíž majitel dělá co může, aby mé odchovy poškodil...., nicméně podle reakcí spousty příznivců plemene tibetský španěl se mu to moc nedaří....). Jsme moc rádi, že se oba kluci již začali účastnit výstav a jsme moc vděční oběma majitelkám, jak krásně naše odchovance pro jejich účast na výstavě připravili - díky!
Hned v následující třídě se nám prezentoval další mladý pejsek z našeho chovu - Uriášek (Uric Perla Mahagon), který získáním titulu CAJC splnil poslední podmínku k přiznání Českého Junior championa - gratulujeme nejen k tomuto, ale i k dalšímu získanému titulu - Junior BOB!
V mezitřídě a třídě otevřené jsme zástupce neměli, ale ve vítězích nastoupil náš Orinek, který získal poslední potřebný CAC pro splnění Českého šampióna, a po chvilce i v konkurenci pejska z mezitřídy titul Národní vítěz.
Prezentaci tibísčích holčiček zahájily tři dorostenky - bylo moc pěkné, jak se tyto odrůstající štěňátka batolila kruhem. Ve třídě mladých jsme moc drželi palce tricolorce Tabince (Tabea Perla Mahagon), která se rozhodla, že na zimu totálně shodí srst.... Posudek krásný, ale doplněn větou "dnes úplně vylínalá", známka Výborná 1, ale bohužel bez titulu (inu Tabinko, chce to do příště "nahodit" kožíšek). Další zástupkyni jsme měli ve třídě otevřené - fenečku Maud, která měla na stejné výstavě loni tu smůlu, že ji handler omylem trošinku "přišlápl" a jí se pak už samozřejmě moc nechtělo prezentovat. Letos se žádná nehoda nekonala, Maudinka si krásně kruhem vykračovala a v konkurenci 4 výborných si vyběhala titul r.CAC - gratulujeme! Fenka, která třídu vyhrála (elegantní Chotan Bedigebu), získala k CAC také titul Národní vítězky.
O titul vítěze plemene tedy nastoupil Uric Perla Mahagon za mladé tibísky, Orin Perla Mahagon za dospělé kluky a Chotan Bedigebu za dospělé holky. Titul BOB nakonec získal náš Orinek, čímž nám on i pan rozhodčí udělali velkou radost - děkujeme!
Po skončení posuzování jsme si ještě stihli nechat přímo na místě vystavit diplom Českého šampióna (tato možnost je naprosto úžasnou službou, kterou pro vystavovatele ČMKU na NV v Olomouci a na MV Duo Brno poskytuje) a s australáčkem i účast v závěrečných soutěžích o Junior BISe. Bohužel na 9. FCI skupinu a prezentaci Orinka v závěrečkách jsme tentokrát čekat opravdu nemohli, neb by jsme nestihli poslední možný vlak... Orin se tak tentokrát závěrečných soutěží nezúčastnil (ale příště si to jistě vynahradí) a my pospíchali na olomoucké nádraží - i tak jsme domů dojeli v noci... Nicméně cestování s pouze jedním přestupem bylo naprosto pohodové, a tak to pro nás je dobrá a ověřená možnost účasti na každoročně první vyšší české výstavě - lednové Olomouci, kterou v některých příštích letech určitě opět využijeme.

Kompletní výsledky:

Fotografie: