Už jste někdy viděli duhu? Viděli jste tu část oblohy, která se nazývá za duhovým mostem? Je to místo, kde žijí všichni naši miláčci, když nás navždy opustí... Povídá se, že když naše zvířátko umírá, tak odchází na místo zvané Za duhovým mostem. Jsou tam zelené louky a kopce, a všechna zvířátka tam spolu spokojeně žijí a hrají si. Je tam dostatek jídla a vody. Je tam vždy teplo a plno sluníčka. Nikdy jim tam není zima. Zvířátka, která byla stará, slabá a nemocná se na tomto místě stávají opět mladými, zdravými a plnými energie. Zraněným se opět zacelí rány, přestanou trpět a stanou se takovými, jako byli před tím - šťastnými a veselými. Všechna zvířátka tam jsou spokojená a šťastná. Jejich duši trápí ale jen jedna věc. Jejich srdce touží jít za jejich nejvěrnějším, nejlepším přítelem, který zůstal tam někde daleko od nich. Ale jednou nastane den, kdy se náš miláček zastaví uprostřed her a začne se dívat do dálky. Jeho oči se zalesknou a tělíčko se začne chvět od netrpělivosti... Najednou se rozběhne, až letí nad zelenou trávou a nohy ho nesou rychleji a rychleji... A když se my i náš nejvěrnější přítel opět setkáme a láskyplně se obejmeme, víme, že už se nikdy nerozloučíme. Opět políbíme jeho milou tvářičku, pohladíme ho po hlavičce a zahledíme se do jeho krásných očí, které se ztratili z našeho života, ale nikdy ne z našeho srdce. Potom společně odejdeme na místo, zvané Za duhovým mostem...