Už
jste někdy viděli duhu? Viděli jste tu část oblohy,
která
se nazývá za duhovým mostem? Je to
místo,
kde žijí všichni naši
miláčci, když
nás navždy opustí...
Povídá se, že když naše
zvířátko
umírá, tak odchází na
místo
zvané Za duhovým mostem. Jsou tam
zelené louky a
kopce, a všechna zvířátka tam spolu
spokojeně
žijí a hrají si. Je tam dostatek jídla
a vody. Je
tam vždy teplo a plno sluníčka. Nikdy jim tam
není zima.
Zvířátka, která byla stará,
slabá a
nemocná se na tomto místě
stávají opět
mladými, zdravými a plnými energie.
Zraněným se opět zacelí rány,
přestanou trpět a
stanou se takovými, jako byli před tím -
šťastnými a veselými.
Všechna
zvířátka tam jsou spokojená a
šťastná. Jejich duši
trápí ale jen
jedna věc. Jejich srdce touží jít za jejich
nejvěrnějším, nejlepším
přítelem,
který zůstal tam někde daleko od nich.
Ale jednou nastane den, kdy se náš
miláček
zastaví uprostřed her a začne se dívat do
dálky.
Jeho oči se zalesknou a tělíčko se začne chvět od
netrpělivosti... Najednou se rozběhne, až letí nad zelenou
trávou a nohy ho nesou rychleji a rychleji... A když se my i
náš nejvěrnější
přítel opět
setkáme a láskyplně se obejmeme, víme,
že už se
nikdy nerozloučíme. Opět políbíme jeho
milou
tvářičku, pohladíme ho po hlavičce a
zahledíme se
do jeho krásných očí, které
se ztratili z
našeho života, ale nikdy ne z našeho srdce. Potom
společně odejdeme na místo, zvané Za
duhovým
mostem...